Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

      

czech_sm.gif

     Úzkokolejky v České republice

Historie železniční dopravy v Čechách se začala psát od 20. Let 19. století. První železniční tratí v Česku byla koněspřežná železnice Linec – České Budějovice, jejíž první část (včetně celého českého úseku) byla zkušebně uvedena do provozu v  září  1827. Česká část měřila 63 km, byla o rozchodu 1106 mm a je uváděna spolu s Lánskou koněspřežnou jako dvě nejstarší veřejné železnice na kontinentální Evropě.

Železnice byly budovány primárně pro nákladní dopravu, přičemž se střídala období, kdy byly budovány a provozovány komerčními subjekty, s obdobími zestátňování, státních investic či státní podpory.
V roce 1880 činil podíl státem vlastněných a státem provozovaných drah 17% celkové železniční sítě. Více než 80% železnic patřilo soukromým subjektům. Vize jednotných c.k. státních drah se začala naplňovat v letech 1906 – 1909, kdy oběma komorami parlamentu prošly návrhy zákonů na převzetí státem železničních velkopodniků, avšak pouze těch,které vykazovaly nevyrovnané hospodaření.
V červnu 1903 byla zprovozněna trať Tábor – Bechyně jako první netramvajová elektrická dráha v Česku, tu následovala roku 1911 trať Rybník – Lipno. V elektrické trakci byl též v letech 1902 – 1914 vybudován systém úzkorozchodných tratí na Ostravsku o rozchodu 760 mm, které byly na pomezí tramvajového a železničního provozu.
Po rozpadu Rakouska – Uherska a  vzniku  nového státního útvaru Československa nastala další etapa zestátňování železnic.
Smutnou kapitolou československých železnic je období po podpisu mnichovské dohody, kdy jsme ze dne na den přišli o 4 792,452 km železnic, německé říšské dráze bylo předáno 887 lokomotiv, 2 277 osobních vagónů, 148 přívěsných vozů k motorovým vozům a 23 500 vozů nákladních.
15.březen 1939 a vpád německých vojsk na naše území předznamenal další možné změny v naší železnici. Dne 13.7.1939 byly ČSD přejmenovány na ČMD s německým ekvivalentem BMB.
Druhá polovina roku 1945 byla ve znamení obnovy válkou poškozené železnice a též návrat k původnímu názvu ČSD.
Po únoru 1948 došlo k další změně názvu, od 1.1.1949 se Československé státní dráhy přejmenovali na Československé dráhy ,n.p. a součástí lokomotiv se staly rudé hvězdy.
 Po roce 1989 docházelo k postupnému útlumu nákladní železniční dopravy a k tlaku na rušení dotovaného osobního provozu i celých tratí v málo využívaných úsecích. Některé plány počítaly s rušením většího počtu nerentabilních místních tratí, popřípadě s nabídkou tratí jiným zájemcům, pokud je stát nechtěl provozovat. V roce 1994 byl přijat nový Zákon o drahách, 266/1994 Sb., který zavedl novou kategorizací drah a fakticky začal připravovat půdu pro konkurenci dopravců i privatizaci regionálních drah. S účinností od 1. července 1996 vláda vyčlenila 128 regionálních drah z jednotné celostátní dráhy. Regionální dráhy je možné prodat nestátnímu vlastníkovi. Rozsah privatizovaných a rušených tratí a omezování provozu byl nakonec menší, než se plánovalo. Objevují se i plány na revitalizaci osobní dopravy, zejména v okolí velkých měst vzniká linkový systém příměstské a regionální dopravy v rámci integrovaných dopravních systémů, jsou zřizovány nové zastávky. Existují také různé plány na výstavbu nových regionálních tratí, ale zatím se žádný z těchto plánů neblíží realizaci.

  

poř.č.
 název dráhy
  rozchod
 km
 vlastník
 zahájení provozu
 ukončení provozu
 1.
 Jindřichův Hradec - Nová Bystřice
 760
 33
 JHMD
 1897
 
 2.
 Jindřichův Hradec - Obrataň
 760
 46
 JHMD
 1906
 
 3.
 Třemešná - Osoblaha
 760
 20,2
 ČD
 14.12.1898
 
 4.
 Mladějovská prům.dráha
 600
 10
 muzeum 
 1918-1919
 
 5.
 Solvayovy lomy
 600
 0,45
 Barbora
  2000
 
 6.
 Frýdlant - Heřmanice
 750
 10,7
 ČSD
 25.8.1900
 13.1.1976
 
 odbočka Dětřichovice
 750
 
 ČSD
 25.8.1900
 13.1.1976
 7.
 Ondrášov - Dvorce
 760
 11,5
 ČSD
 31.12.1898
 14.9.1933
 8.
 Králův Dvůr - Koněprusy
 760
 
 
 1897
 1962
 9.
 Kolínská řepařská
 700
 
 
 
 
 
 nyní muzeální
 600
 
 
 
 
 

Česká republika zaujímá hustotou své železniční sítě jedno z předních míst na světě. Úzkokolejné dráhy, dříve zcela běžné se postupně vytratily z našeho života a staly se přežitkem nejen u nás, ale i v ostatních zemích, a proto také houfně začaly mizet ze světa. U nás především v šedesátých a počátkem sedmdesátých let v důsledku jejich neefektivního provozu. To co zůstalo, nebo bylo zachráněno, stalo se vzácností a raritou.

 
1.     Jindřichův Hradec – Nová Bystřice (JHMD)
          Jindřichův Hradec – Obrataň (JHMD)
 
 
Malebnou jihočeskou krajinou se vinou úzké koleje z Obrataně do Jindřichova Hradce a pak dále až do Nové Bystřice u rakouských hranic.760 mm široká trať dnes slouží k osobní i nákladní dopravě a to už od konce předminulého století, kdy byla postupně dávána do provozu. Nejdříve to byl v roce 1897 úsek z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce v délce 33 km a 46 km dlouhá trať z Jindřichova Hradce do Obrataně se dočkala své premiéry v roce 1906. Rychlost vláčků zůstala zachována z dob páry a ani v nejrovnějších úsecích nepřesahuje 30 km za hodinu. Stavba trati se vyhýbala kdejaké překážce a tak jen z Bystřice do Hradce můžeme napočítat přes 140 oblouků. K volbě úzkého rozchodu vedly projektanty a stavitele především ekonomické důvody. Úzkorozchodná dráha představuje ve srovnání s  normálně rozchodnou tratí až třetinovou úsporu stavebních nákladů. Těleso dráhy je užší, takže vyžaduje menší zábor půdy a výrazně menšími poloměry oblouků se úzkokolejka lépe přizpůsobí terénu, obejde se snáze bez rozsáhlých drahých zemních prací jako jsou mohutné náspy a zářezy nebo velké mosty a tunely.
Prosazení vzniku nové tratě z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce nebylo jednoduché, jelikož se při trasování železnice v rámci rakousko-uherské monarchie dle zákona č.56/1880 ř.z. o výstavbě místních drah se stalo novobystřicko mimo zájmovou oblastí při trasování železnice, což bylo pro toto území a jeho obyvatele zlé. Městská rada v Nové Bystřici včele se starostou doktorem Wolfem proto vyvinula nemalé úsilí za podpory místních podnikatelů, továrníků, statkářů a starostů dalších obcí a nakonec se jí podařilo záměr uskutečnit. V roce 1890 bylo ve Vídni rozhodnuto, že místní dráha bude postavena v úzké rozchodu.Vypracování projektu úzkorozchodky bylo zadáno firmě Stern & Haferi (firma existuje v Rakousku doposud a je vlastníkem a provozovatelem několika lokálek vč.úzkorozchodných). Projekt byl hotov 24.8.1892 avšak Jindřichů Hradec nebyl spokojen a nepřestal usilovat o změnu na normální rozchod. Definitivní konec diskusím o rozchodu učinila až koncesní listina vydaná císařem Františkem Josefem I. dne 18.12.1894, která se stala právním podkladem pro zřízení úzkokolejky. Vlastní výstavbou tratě byla pověřena vídeňská firma Leitner & Fröhlich, která v létě r.1896 zahájila stavební práce.
Velká sláva nastala 31.10.1897 kdy byl úspěšně zahájen provoz úzkokolejky. První vlak jedoucí podle jízdního řádu měl číslo 4052, za lokomotivou U1 byly vozy DF/s102, C/s6, BC/s1, C/s5,BC/s3 a šest prázdných nákladních vozů.
31.12.1904 byla vydána koncesní listina císařem Františkem Josefem I. Ke stavbě dráhy Jindřichův Hradec – Obrataň a stavba dráhy byla zadána pražské stavební firmě Ing.Antonín Loos. Slavnostní jízda prvního vlaku se uskutečnila 23.12.1906 a neobešla se bez komplikací. Slavnostní vláček se těžce probíjel závějemi a nabíral zpoždění. Na Štědrý den pak byl zahájen pravidelný provoz podle stanoveného jízdního řádu třemi páry smíšených vlaků.

 uzkokolejka.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zisková železnice:

Ano,zdá se to neuvěřitelné - zisková železnice v české republice a ještě k tomu úzkokolejka. Tento zázrak se povedl společnosti "JHMD", která naší nejznámější úzkokolejku zachránila v hodině dvanácté před zánikem. Skupině nadšenců, kteří se pustili do takto riskantního podniku  a úspěšně jej proměnili v prosperující společnost patří velký dík nejen od všech obdivovatelů úzkokolejek.

Doufám, že jejich úspěch bude inspirací pro další podnikatele - nadšence, kteří po vzoru těchto novodobých železničních průkopníků dokáží oživit a zatraktivnit další úseky železničních tratí, které nejsou dost dobré "českým dráhám" a které čekají na postupnou likvidaci. Nebořme to, co bylo léta funkční a prospěšné obyčejným lidem, co je ekologické i romantické a jak je vidět na příkladu společnosti "JHMD" i ekonomické. Otevřme dveře dalším schopným soukromým společnostem, které mají zájem provozovat železniční spoje na naší železnici. Pokusme se podpořit nadšence, kteří chtějí rozhýbat provoz na tratích "dočasně" neužívaných, kterým hrozí zánik pokud nebudou udržované. Když se to povede, bude nám naší funkční železniční síť závidět celý svět.

R.

 

Přehled záznamů o úzkorozchodných drahách
podchycených v soupisech z roku 1909 a 1925-1930
 
Dotazníková akce z roku 1909, záznamy č. 1-36
 
Politický okres České Budějovice
1. Zliv, okres České Budějovice,
rozchod: 700 mm, doprava šamotu a výrobků z něho
Politický okres Český Krumlov
2. Černá v Pošumaví – Horní Borková (Fleissheim),
 zaniklá část obce Hůrka, obec Horní Planá, okres Český Krumlov,
 rozchod: 600 mm, doprava rašeliny a grafitu
Politický okres Duchcov
3. Ledvice, okres Teplice,
rozchod: 700 mm ,důlní dráha šachty Eleonora
4. Duchcov, okr Teplice,
rozchod: 900 mm, důlní dráha šachty Sv. Valpurgy,
5. Chudeřice-Ledvice, okres Teplice,
 rozchod: 690 mm důlní dráha šachty korunního prince Rudolfa
Politický okres Falknov nad Ohří (1992 Sokolov)
6. Nové Sedlo, okres Sokolov,
rozchod: 700 mm, továrna na průmyslové sklo
7. Svatava, okres Sokolov,
rozchod: 720 mm, důlní dráha
8. Citice, okres Sokolov,
 rozchod: 600 mm,důlní dráha jámy Felicián II.
9. Habartov, okres Sokolov,
 rozchod: 720 mm, důlní dráha nové šachty
10. Mnichov, dnes Mírová, okres Karlovy Vary,
  rozchod: 600 mm, důlní dráha
Politický okres Hořovice
11. Králův Dvůr – Beroun - Koněprusy, okres Beroun,
 rozchod: 760 mm, doprava vápence k cementárně, malodráha s veřejnou
 nákladní dopravou
Politický okres Hradec Králové
12. Hradec Králové, okres Hradec Králové,
  rozchod: 760 mm, regulace řeky Labe
Politický okres Chomutov
13. Chomutov, okres Chomutov,
  rozchod: 700 mm, válcovny trub
Politický okres Jablonec nad Nisou
14. Tanvald, okres Jablonec nad Nisou,
 rozchod: ??? mm, stavba přehrady
Politický okres Jáchymov
15. Jáchymov, okres Karlovy Vary,
 rozchod: ??? mm,  tabáková továrna
Politický okres Kadaň
16. Prunéřov, obec Kadaň, okres Chomutov,
 rozchod: ??? mm, dráha z dolu Anna do cukrovaru
Politický okres Karlín
17. Klecany, okres Praha-východ,
 rozchod: ??? mm, kamenolom
Politický okres Karlovy Vary
18. Sedlec, obec Karlovy Vary, okres Karlovy Vary
 rozchod: 750 mm, přeprava zeminy
Politický okres Kolín
19. Kolín, okres Kolín,
 rozchod: 700 mm, dráha cukrovaru
Politický okres Mělník
20. Mělník, okres Mělník,
 rozchod: 900 mm, regulace řeky Labe
21. Obříství, okres Mělník,
 rozchod: 900 mm, stavební dráha
Politický okres Mladá Boleslav
22. Josefův Důl, obec Mladá Boleslav - Kosmonosy, okres Mladá Boleslav,
 rozchod: 750 mm, textilní továrna
23. Vlkava - Čachovice, okres Mladá Boleslav,
 rozchod: 760 mm, dráha cukrovaru
Politický okres Most
24. Souš, okres Most,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha šachty Julius V.
25. Most, okres Most,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha Mariánské šachty
26. Křižanov, obec Hrob, okres Teplice,
 rozchod: 600 mm, důlní dráha šachty Union
27. Most, okres Most,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha šachty Richard
Politický okres Poděbrady, expozitura Nymburk
viz politický okres Mladá Boleslav, 23. Vlkava – Čachovice
Politický okres Plzeň
28. Horní Bříza, okres Plzeň-sever,
 rozchod: 600 mm, keramička
29. Plzeň, okres Plzeň-město,
 rozchod: 760 mm, dráha továrny Škoda a.s. pro vyvážení popela
Politický okres Poděbrady
30. Dymokury, okres Nymburk,
 rozchod: 600 mm, dráha cukrovaru
Magistrát Praha
31. Praha - hlavní město,
 rozchod: 700 a 900 mm, firma Lanna (všechny dráhy)
Politický okres Pardubice
32. Hrobice, okres Pardubice,
 rozchod: 760 mm, regulace Labe
Politický okres Roudnice nad Labem
33. Roudnice nad Labem, okres Litoměřice,
 rozchod: ??? mm, stavební dráha
Politický okres Slaný
34. Smečno – Slaný, okres Kladno,
 rozchod: 700 mm, zemědělská dráha
Politický okres Tábor
35. Dolní Hořice - Chýnov, okres Tábor,
 rozchod: 700 mm, doprava vápence a uhlí
Politický okres Trutnov
36. Malé Svatoňovice, okres Trutnov,
 rozchod: 660 mm, důlní dráha štoly Ida
 
Dotazníková akce z roku 1925-1930, záznamy č. 37-213
 
Politický okres Benešov
37. Poříčí nad Sázavou, okres Benešov,
rozchod: 600 mm, dráha z kamenolomu k trati ČSD
38. Brodce, obec Týnec nad Sázavou, okres Benešov,
rozchod: 600 mm, přádelna
Politický okres Brandýs nad Labem
39. Lázně Toušeň, okres Praha-východ,
rozchod: 900 mm, regulace Labe
40. Čelákovice, okres Praha-východ,
rozchod: 700 a 900 mm, stavba druhé koleje trati ČSD
41. Jiřice, obec Kostelec nad Labem,Kozly, obec Tišice, okres Mělník,
rozchod: 760 mm, regulace Labe
Politický okres České Budějovice
42. Mydlovary, okres České Budějovice,
rozchod: 700 mm, dráha spojující lignitový důl a elektrárnu
43. Zliv, okres České Budějovice, hliniště, 700 mm
Politický okres Nový Bydžov
44. Libněves, obec Dobšice, okres Nymburk – Radovesnice, okres Kolín,
rozchod: 600 mm, dráha cukrovaru
Politický okres Mladá Boleslav
45. Josefův Důl, obec Mladá Boleslav, okres Mladá Boleslav,
 rozchod: 750 mm, textilní továrna
Politický okres Vlašim
46. Roudný, obec Zvěstov, okres Benešov,
rozchod: 400 mm,  důlní dráha zlatého dolu
Politický okres Hořovice
47. Králův Dvůr, okres Beroun,
rozchod: 650 mm, železárny.
48. Stará Huť, okres Příbram,
rozchod: 600 mm, železárny
49. Komárov, okres Beroun,
rozchod: 630 mm, železárny
50. Králův Dvůr – Beroun - Koněprusy, okres Beroun,
rozchod: 760 mm, doprava vápence k cementárně, malodráha s veřejnou
nákladní dopravou
51. Karlštejn, okres Beroun,
rozchod: 600 mm, kamenolom
Politický okres Chrudim
52. Hlinsko, okres Chrudim,
rozchod: 600 mm, kamenolom
53. Vápenný Podol, okres Chrudim,
rozchod: 550 mm, kamenolom
Politický okres Hořice
54. Hořice, okres Jičín,
rozchod: 600 mm, skladiště
55. Hořice, okres Jičín,
 rozchod: 710 mm, pila
56. Hořice, okres Jičín,
 rozchod: 500 mm, cihelna
Politický okres Mnichovo Hradiště
57. Velký Rečkov, obec Bakov nad Jizerou, okres Mladá Boleslav,
rozchod: 760 mm, lesní dráha
Politický okres Vysoké Mýto
58. Leština, okres Chrudim
rozchod: 600 mm, stavební dráha
59. Roudná, obec Nové Hrady, okres Chrudim,
rozchod: 600 mm, kamenolom
Politický okres Louny
60. Lenešice, okres Louny,
rozchod: 600 mm, pískovna
Politická expositura v Nymburce
61. Křinec, okres Nymburk,
rozchod: 600 mm, dráha cukrovaru
62. Vlkava, okres Mladá Boleslav,
rozchod: 760 mm, dráha cukrovaru
Politický okres Poděbrady
63. Dymokury, okres Nymburk,
rozchod: 600 mm, dráha cukrovaru
Politický okres Sedlčany
64. Milešov, okres Příbram,
rozchod: 600 mm, důlní dráha dolu Jindřiška
Politický okres Sušice
65. Sušice, okres Klatovy,
rozchod: 600 mm, kamenolom
Politický okres Jílové
66. Prosečnice, obec Krhanice, okres Benešov,
rozchod: 600 mm, kamenolomy
Politický okres Kladno
67. Kladno, okres Kladno,
rozchod: 800 mm, železárny
68. Kladno, okres Kladno,
rozchod: 800 mm, ocelárna
Politický okres Kolín
69. Kolín, okres Kolín,
rozchod: 700 mm, dráha cukrovaru
Politický okres Kralovice
70. Kaznějov, okres Plzeň-sever,
rozchod: 630 mm, kaolinové závody
Politický okres Ledeč
71. Kochánov, obec Uhlířské Janovice, okres Kutná Hora,
rozchod: 760 mm, pila a mlýn
72. Podol, obec Ledeč nad Sázavou, okres Havlíčkův Brod,
rozchod: 480 mm, papírna
73. Dolní Kralovice, okres Benešov, původní obec zanikla výstavbou vodní nádrže
Švihov na Želivce, rozchod: 700 mm, pila
Politický okres Strakonice
74. Radomyšl, okres Strakonice,
rozchod: 600 mm, vápenka
75. Volyně (?), okres Strakonice,
 rozchod: 600 mm, dráha z lomu k mlýnu vápence "Jihodol"
Politický okres Rokycany
76. Břasy, okres Rokycany,
rozchod: 700 mm, závody J.D.Starck
77. Břasy, okres Rokycany,
 rozchod: 700 mm, doly
78. Šťáhlavy, okres Plzeň-jih,
rozchod: 760 mm, lesní dráha
79. Sedlec, obec Starý Plzenec, okres Plzeň-jih,
rozchod: 700 mm, železárny
Politický okres Rakovník
80. Branov?, okres Rakovník,
rozchod: 600 mm, kamenolom
81. Nučice, okres Praha-západ,
rozchod: 450 mm, důl Krušná Hora, štola Zdenko
82. Mutějovice, okres Rakovník,
rozchod: 500 mm, důl Slávka I a Slávka III
83. Řevničov, okres Rakovník,
rozchod: 700 mm, lesní dráha
Politický okres Roudnice nad Labem
84. Radovesice, okres Litoměřice,
rozchod: 650 mm,  vápenka
Politický okres Smíchov
85. Radotín, hlavní město Praha,
rozchod: 720 mm,  kamenolomy a cementárna
86. Sedlec, okres Praha-východ,
 rozchod: 600 mm, cihelna
87. Žalov, obec Roztoky, okres Praha-západ,
rozchod: 600 mm, cihelna
88. Měchenice, okres Praha-západ,
rozchod: ??? mm, lom Krupa
89. Zličín, obec Zličín, hlavní město Praha,
rozchod: ??? mm, cihelna
90. Smíchov, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 600 mm, materiál pro stavební dráhy
91. Smíchov, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 700 mm,  materiál pro stavební dráhy
92. Košíře, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 500 mm, ?
93. Košíře, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 500 mm, ?
94. Košíře, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 450 mm, cihelna
95. Smíchov, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 500 mm, cihelna
96. Smíchov, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 500 mm, cihelna
97. Smíchov, obec Praha 5, hlavní město Praha,
rozchod: 500 mm,cihelna
98. Slapy, okres Praha-západ,
rozchod: 600 mm, dráha velkostatku
99. Štěchovice, okres Praha-západ,
rozchod: 760 mm, prohloubení dna Vltavy
100. Smíchov, obec Praha 5, hlavní město Praha,
 rozchod: 700 mm, cihelna
Hlavní město Praha
101. Bubeneč, obec Praha 7, hlavní město Praha,
 rozchod: 700 mm, kanalizační čistírna
Politický okres Plzeň
102. Horní Bříza, okres Plzeň-sever,
 rozchod: 640 mm, keramička
103. Sedlec, obec Starý Plzenec, okres Plzeň-jih,
 rozchod: 700 mm, železárny
Politický okres Jičín
104. Kopidlno, okres Jičín,
 rozchod: 760 mm, dráha cukrovaru
105. Křinec, okres Nymburk,
 rozchod: 600 mm, dráha cukrovaru
Politická expozitura v Bílině
106. Bílina, okres Teplice,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha
107. Chudeřice, obec Bílina, okres Teplice,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha
108. Světec, okres Teplice,
 rozchod: 750 mm, důlní dráha
109. Bílina (?), okres Teplice,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha lomu VI
110. Lyskovice, zaniklá část obce Světec, okres Teplice,
 rozchod: 600 mm, důlní dráha
Politický okres Děčín
111. Přední Lhota, obec Děčín, okres Děčín,
 rozchod: 410 a 720 mm, kamenolom
112. Choratice, obec Malšovice, okres Děčín,
 rozchod: 450 mm, kotelna
113. Valkeřice, okres Děčín,
 rozchod: 600 mm, cementárna
114. Františkov nad Ploučnicí, okres Děčín,
 rozchod: 600 mm, přádelna
115. Františkov nad Ploučnicí (?), okres Děčín,
 rozchod: 500 mm,  pila
Politický okres Šluknov
116. Mikulášovice, okres Děčín,
 rozchod: 600 mm, strojírna
Politický okres Cheb
117. Cheb, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, cihelna
118. Cheb, okres Cheb,
 rozchod: 500 mm, cihelna,
119. Františkovy Lázně, okres Cheb,
 rozchod: 560 mm, doprava rašeliny do lázní
120. Františkovy Lázně, okres Cheb,
 rozchod: 580 mm, doprava rašeliny do lázní
121. Františkovy Lázně, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, doprava rašeliny do lázní
122. Františkovy Lázně, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, doprava rašeliny do lázní
123. Skalná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
124. Vackov, obec Plesná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště,
125. Vonšov, obec Skalná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
126. Vonšov, obec Skalná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
127. Skalná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště,
128. Skalná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště,
129. Skalná, okres Cheb a Velký Luh, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště a keramička
130. Velký Luh, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
131. Zelená, obec Skalná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
132. Nová Ves, obec Křižovatka, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
133. Skalná, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
134. Kateřina, obec Skalná, okr. Cheb, Nová Ves, obec Křižovatka, okr. Cheb,
 rozchod: 600 mm, hliniště
135. Wies, zaniklá část obce Háje (dnes část obce) Cheb v místě silničního
 hraničního přechodu s BRD Svatý Kříž/Waldsasen, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, cihelna
136. Slapany, obec Háje, okres Cheb,
 rozchod: 600 mm, kamenolom
137. Lipová, okres Cheb,
 rozchod: 500 mm, cihelna
Politický okres Jáchymov
138. Jáchymov, okres Karlovy Vary,
 rozchod: 450 mm, důlní dráha dolu Svornost
Politický okres Most
139. Komořany, obec Most, okres Most,
 rozchod: 590 mm, důlní dráha dolu Fortuna
140. Souš, obec Most, okres Most,
 rozchod: 480 mm, důlní dráha dolu Matylda
141. Souš, obec Most, okres Most,
 rozchod: 760 mm, důlní dráha dolu Matylda a Anna
142. Souš, obec Most, okres Most,
 rozchod: 600 mm, důlní dráha dolu Anna
143. Souš, obec Most, okres Most,
 rozchod: 600 mm, důlní dráha dolu Anna
144. Ervěnice, zaniklá obec poblíž Komořan, obec Most, okres Most,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha dolu Robert
145. Obrnice, okres Most,
 rozchod: 750 mm, cihelna,
146. Most, okres Most, tramvaj k dolu Julius III
 rozchod: 1000 mm, doprava uhlí k elektrárně
147. Most, okres Most,
 rozchod: 600 mm, důlní dráha dolu Julius V
Politický okres Jablonec nad Nisou
148. Jablonec nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou,
 rozchod: 600 mm, plynárna,
Politický okres Falknov
149. Sokolov, okres Sokolov,
 rozchod: 600 mm, chemička
150. Královské Poříčí, okres Sokolov,
 rozchod: 750 mm, důlní dráha dolů Britania,
151. Dolní Rychnov, okres Sokolov,
 rozchod: 600 mm, důlní dráha
152. Dolní Rychnov, okres Sokolov,
 rozchod: 600 mm, sklárna,
153. Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov,
 rozchod: 520 mm, briketárna
154. Habartov, okres Sokolov,
 rozchod: 520 mm, lanová důlní dráha
155. Habartov, okres Sokolov,
 rozchod: 600 mm, lanová důlní dráha
156. Oloví, okres Sokolov,
 rozchod: 600 mm, sklárna
157. Lomnice, okres Sokolov,
 rozchod: 750 a 900 mm, důlní dráha dolu Kästnerzeche
158. Svatava, okres Sokolov,
 rozchod: 600 a 760 mm, důlní dráha dolů Mariahilf a Mathias,
159. Lísková, zaniklá obec, okres Sokolov,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha dolu Metande
Politický okres Litoměřice
160. Čížkovice, okres Litoměřice,
 rozchod: 960 mm, cementárna
161. Žalhostice, okres Litoměřice,
 rozchod: 600 mm, kamenolom
162. Libochovany, okres Litoměřice,
 rozchod: 700 a 760 mm, kamenolomy Skalka a Hrádek
163. Žalhostice, okres Litoměřice,
 rozchod: 700 a 900 mm, sklad a dílny firmy Lanna
164. Libochovice, okres Litoměřice,
 rozchod: 700 mm, kamenolom
165. Libochovice, okres Litoměřice,
 rozchod: 600 mm, kamenolom
166. Dobkovice, obec Velemín, okres Litoměřice,
 rozchod: 800 mm, kamenolom
167. Litochovice nad Labem, obec Prackovice nad Labem, okres Litoměřice,
 rozchod: ??? mm, kamenolom
Politická expozitura Mimoň
168. Velký Rečkov, obec Bakov nad Jizerou, okres Mladá Boleslav,
 rozchod: 760 mm, lesní dráha
Politický okres Frýdlant
169. Raspenava, okres Liberec,
rozchod: 500 mm, kamenolom
Politický okres Stříbro
170. Blatnice, okres Plzeň-sever,
 rozchod: 500 mm, důlní dráha dolu Concordia, doprava uhlí a páleného lupku
171. Zieglerův důl u Nýřan, jihovýchodně od obce Blatnice, okres Plzeň-sever,
 rozchod: 700 mm, muniční továrna
172. Rochlov, okres Plzeň-sever,
 rozchod: 500 mm, impregnační závod
173. Kbelany, okres Plzeň-sever,
 rozchod: 520 mm, doprava uhlí
174. Trpísty, okres Tachov,
 rozchod: 600 mm, cihelna
Politický okres Kadaň
175. Stráž nad Ohří, okres Karlovy Vary,
 rozchod: ??? mm, kamenolom
176. Korunní, obec Stráž nad Ohří, okres Karlovy Vary,
 rozchod: ??? mm, výrobna minerální vody
177. Prunéřov, obec Kadaň, okres Chomutov,
 rozchod: ??? mm, dráha z dolu Anna do cukrovaru
178. Prunéřov, obec Kadaň, okres Chomutov,
 rozchod: ??? mm, šamotka
Politický okres Český Krumlov
179. Větřní, okres Český Krumlov,
 rozchod: 760 mm, papírna
180. Arnoštov, obec Křišťanov, okres Prachatice – Zbytiny, okres Prachatice,
 rozchod: 760 mm, lesní dráha
181. Černá v Pošumaví, okres Český Krumlov
 rozchod: 600 mm, doprava grafitu a rašeliny
Politický okres Prachatice
182. Arnoštov, obec Křišťanov, okres Prachatice – Zbytiny, okres Prachatice,
 rozchod: 760 mm, lesní dráha
Politický okres Tachov
183. Frauenthal, zaniklá osada, Svatá Kateřina, obec Rozvadov, okres Tachov,
 rozchod: 760 mm, lesní dráha ke sklárně (nepostaveno?)
184. Diana, obec Rozvadov, okres Tachov,
 rozchod: 760 mm, lesní dráha
Politický okres Horšovský Týn
185. Poběžovice, okres Domažlice,
 rozchod: ??? mm, závodní dráha na železniční stanici ČSD
Politický okres Kaplice
186. Jakule, obec Nové Hrady, okres České Budějovice,
 rozchod: 720 mm, doprava rašeliny
Politický okres Podbořany
187. Buškovice, obec Podbořany, okres Louny,
 rozchod: 900 mm, důlní dráha (?)
Politický okres Planá
188. Pavlovice, obec Planá, okres Tachov,
 rozchod: 600 mm, celulózka Josefova Huť
Politický okres Vrchlabí
189. Strážné, okres Trutnov – Hořejší Vrchlabí, obec Vrchlabí, okres Trutnov,
 rozchod: 600 mm, mramorový kamenolom
Politický okres Loket
190. Nové Sedlo, okres Sokolov,
 rozchod: 700 mm, sklárna
Politický okres Loket
191. Chodov, okres Karlovy Vary,
 rozchod: 650 mm, lanová dráha v šamotce
192. Nové Sedlo, okres Sokolov,
 rozchod: 600 mm, odvoz popela z elektrárny
Politický okres Chomutov
193. Chomutov, okres Chomutov,
 rozchod: 700 mm, rourovna - důl Julius
194. Chomutov, okres Chomutov
 rozchod: 700 mm, rourovna
195. Ervěnice, zaniklá obec poblíž Komořan, obec Most, okres Most,
 rozchod: 900 mm, dráha dolu Hedvika
196. Krbice, zaniklá obec v okrese Chomutov – Horní Ves, část obce Chomutov,
 okres Chomutov, rozchod: 600 mm, dráha dolu Rafaeli
Politický okres Duchcov
197. Hrdlovka, zaniklá obec v okrese Teplice,
 rozchod: 600 mm, dráha dolu Nelson (u železniční stanice Osek, obec Osek,
 okres Teplice)
198. Lahošť, okres Teplice,
 rozchod: 600 mm, cihelna, vápenka a důl
Politický okres Ústí nad Labem
199. Bohosudov, obec Krupka, okres Teplice,
 rozchod: 600 mm, továrna na výrobu armatur a cementového zboží
200. Neštěmice, obec Ústí nad Labem III, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 600 mm, Solvayovy závody (chemička)
201. Neštěmice, obec Ústí nad Labem III, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 500 mm, cihelna
202. Vaňov, obec Ústí nad Labem I, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 760 mm, stavba zdymadla
203. Krásné Březno, obec Ústí nad Labem III – Neštěmice,
 rozchod: 490 mm, cukrovar
204. Krásné Březno, obec Ústí nad Labem III – Neštěmice,
 rozchod: 490 mm, lihovar
205. Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 560 mm, obchod se dřívím
206. Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 560 mm, cementárna
207. Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 500 mm, Schichtovy závody (chemička)
208. Bukov, obec Ústí nad Labem I – Město, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 540 mm, cihelna
209. Střekov, obec Ústí nad Labem IV – Střekov, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 500 a 600 mm, potravinářský závod
210. Ústí nad Labem (?), okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 600 mm, továrna na kovové zboží
211. Ústí nad Labem (?), okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 600 mm, Union a.s.
212. Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 600 mm, chemička Backer & Gerrtley a.s.
213. Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem,
 rozchod: 750 mm, válcovna

 

Copyright © 2010-2016, Úzkokolejky-eStránky.cz
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA